Pošlapeme historický odkaz našich předků?

Nebourejme jezdecká kasárna!

Jakub Lysek

„Dobrý vlastenec a opravdový politik vždy zvažuje, jak by co nejvíce využil toho, co již v zemi existuje. Sklon uchovávat a schopnost zdokonalovat jsou nerozlučně spojeny – to je můj vzor státníka,“ napsal před více než 200 lety anglický filozof a politik Edmund Burke ve své slavné knize Úvahy o revoluci ve Francii (s. 164). Tato moudrost neplatí pouze o ústavním systému, zvykovém a přirozeném právu, ale především, a to měl Burke na mysli, o tradici našich předků. To neznamená, že vše staré je dobré a nic by se měnit nemělo, spíše by se mělo postupně budovat a stavět na osvědčených základech.

Prostějov zažil v 19. a počátkem 20. století nesmírný rozkvět. Na rozdíl od anglických měst byl historický vývoj bohužel přerušen změnou systému vlády, která v našem geografickém prostoru nikdy neměla tradici a byla mu cizí. Prostějov několika necitlivými zásahy (Prior, zbourání židovské čtvrti) změnil zčásti svůj původní ráz. O 40. let později došlo k další transformaci, což přineslo nové, ale ve svých důsledcích stejné problémy. Důvodem snahy o změnu podoby města teď nejsou „ideologické“ důvody, ale ryze komerční či klientelistické. Jiným způsobem totiž nelze vysvětlit současné dění okolo developerského projektu nákupního centra v historickém jádru města, „revitalizace“ demagogicky odůvodňovaná čerpáním EU dotací a především současné snahy radních bourat jezdecká kasárna za každou cenu (cui bono?).

Prostějov již bohužel nemá z doby rozkvětu města více historických památek, proto se musí vždy pečlivě vážit, jestli danou budovu nenávratně zničit. S použitím slov Edmunda Burka: „…k ospravedlnění tak násilného kroku nám nebyly nabídnuty žádné průkazné důvody.“ Rovněž by měla panovat na řešení celospolečenská shoda. Ani jedna maxima není v případě jezdeckých kasáren naplněna. Pokud radní nechtějí pošlapat historický odkaz našich předků, měla by být budova alespoň konzervována, a mělo by se hledat vhodné řešení pro jejich využití. V opačném případě dojde ke zničení hodnoty a odkazu, který mohl přetrvat i pro následující generace.

(Edmund Burke je považován za zakladatele konzervatismu, byť sám byl členem liberální strany whigů. Mezi konzervativní hodnoty zcela jistě patří uchovávat hodnotné, pozn. autora.)

Zdroj: Jiří Zakopal. Diplomová práce, ČVUT