„Do prdele“ by tentokrát slyšet nebylo
Jako by u přenosu ze zastupitelstva někdo ztlumil zvuk
Když jsem ráno uklízel ze stolu sluchátka, napadla mě hříšná myšlenka. (On-line přenos z pondělního zasedání zastupitelstva nebylo skoro slyšet, člověk musel špicovat uši, aby zachytil, o čem je řeč. Možná jste se zvukem problémy neměli, ale já ano, a pokud vím, nebyl jsem sám.)
Napadalo mě, jestli snad technici nemuseli minule na kobereček, když koncem dubna „dopustili“, aby byla zřetelně slyšet úlevná slova prvního muže města, který právě vyhlásil přestávku. Noviny s pověstí a někteří (promiňte mi ten výraz) hnidopiši se nad nimi pohoršovali a rozebírali to několik dnů. Poslechl jsem si je ze záznamu až dnes a musím říct, že ve mě vzbudila naopak sympatie a porozumění. Pokud se ovšem někdo rozhodl, že je potřeba podobným „únikům informací“ z kuloárů do budoucna zabránit, je v tom stejná upjatost, s jakou se nad nevinným „do prdele…“ někdo jiný pohoršuje.
Kromě potíží s technikou nebo obyčejné náhody si přitom netroufám pohrávat s jinou variantou, například takovou, že bylo snad nutné ztlumit zvuk, aby se znejasnily a příliš neodkryly věci projednávané, schválené a také způsoby s tím spojené. To by mi přišlo ještě úsměvnější. Asi jako když se šestiletý školák snaží zatajit nesnědenou svačinu tím, že ji schová do prádelníku. Ale takový výklad je už trochu paranoidní, ne?