Cenu města dostali Prekopová, Roubal nebo Švancara
Pole poctěných, které schvaluje politická reprezentace, se rozrostlo o šest lidí
Prostějov – Ženě, která vymyslela terapii pevným objetím, nedávno zemřelému divadelnímu vědci, muži, který deset let organizoval sochařská sympozia, šéfce soukromé školy pro postižené, dirigentce sboru a bývalému spolupracovníkovi městského úřadu.
Těm všem se rozhodla dát politická reprezentace Prostějova cenu města za rok 2014. Předávání prémií schválených zastupitelstvem se odehrálo v pondělí 11. května v obřadní síni radnice. Šest nových plastik z dílny skláře Jana Jankůje putovalo do rukou laureátů v deset hodin dopoledne.
Nová šestice
„Cena města Prostějova za rok 2014 byla udělena Olze Čermákové, Václavu Mastnému, Jiřině Prekopové, Miroslavu Švancarovi, Marii Turkové a in memoriam Janu Roubalovi,“ vyjmenovala mluvčí magistrátu Jana Gáborová.
Olga Čermáková je bývalou kurátorkou prostějovského sboru Československé církve evangelické a působí jako sbormistryně pěveckého sboru Exaudi. Cenu dostala za „celoživotní demokratické postoje a společenskou angažovanost“.
„Dlouhodobě patří k předním prostějovským odborníkům v oblasti investiční výstavby a v tomto roce se stal čestným členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,“ uvádí důvod ocenění pro Václava Mastného mluvčí radnice Gáborová.
Kdo je Václav Mastný? V Prostějově jej znají v podstatě jen lidé z oboru. „Dlouho jsem pro město dělal inženýrskou činnost. Přípravu akcí, stavební dozor, kolaudace,“ říká starší muž, který svým dílem přispěl k rekonstrukci pernštýnského zámku nebo školní budovy na Husově náměstí.
Naopak známá, a to zejména za hranicemi regionu, je prostějovská rodačka a kmotra Mateřského centra Cipísek Jiřina Prekopová. Česká dětská psycholožka žijící v Německu je propagátorkou vlastní psychoterapeutické metody pevným objetím.
Trochu se už pozapomnělo na zásluhy Miroslava Švancary, díky němuž proběhlo hladce deset ročníků Mezinárodního sochařského sympozia Hany Wichterlové. Poslední umělecké setkání se odehrálo v roce 2011. Pak bylo rozhodnuto, že sympozia budou jen jednou za tři roky, ale rok před dalším ročníkem je radní definitivně zrušili. Většina dřevěných plastik už není ve veřejném prostoru, část z nich se vinou nedostatečné údržby rozpadla.
Cenu si z radnice odnesla i zakladatelka a dlouholetá ředitelka Střední, základní a mateřské školy Jistota na Tetíně Marie Turková. „Za činnost v oblasti sociálních služeb, za celoživotní práci pro zdravotně postižené děti a mládež.“ Před třemi lety tutéž prémii obdržela její „sousedka“ z Tetína, Renata Čekalová z občanského sdružení Lipka, které rovněž pomáhá handicapovaným.
Smutný přídech má cena pro Jana Roubala, teoretika divadla z Prostějova, který zemřel letos v lednu v sedmašedesáti letech. Vysokoškolský učitel byl odbornými kruhy považován za znalce německého a polského divadla a také českého a světového alternativního divadla. Dlouhá léta učil také na prostějovské zušce.
Historik cenu vrátil
Loni cenu města dostali Karel Kotyza, Jan Lasovský, Mateřské centrum Cipísek, Dechový orchestr ZUŠ Vladimíra Ambrose, Ekocentrum Iris a Junáci ze střediska Děti přírody. To bylo na jaře. Na podzim, nedlouho po komunálních volbách, vrátil cenu města Prostějova historik Karel Kavička. Učinil tak na protest proti tomu, že se do vlády na prostějovské radnici dostali komunisté.
Na fotografii zleva: Václav Mastný, Olga Čermáková, Marie Turková, Miroslav Švancara a Lukáš Roubal, syn Jana Roubala. Foto: archiv MMPV