Stromům se v Prostějově nevede, zato blbost tu kvete

Kdo je zodpovědný za holoseč u trati ve Vrahovicích?

Antonín Moučka

Foto: Pavel Dopita

Velmi mě zamrzelo, když jsem viděl, jak byly vykáceny stromy u železniční trati ve Vrahovicích. Chápu, že musely jít pryč topoly kanadské, které byly staré a nemocné, ale proč proboha musela jít pryč i mladá zeleň, která je mohla zastoupit?

Byly tam pokáceny mladé třešně, mirabelky, ořešáky, jasany i břízy. Když teď přiletí tažní ptáci, nenajdou své domovy, ve kterých se vylíhli. Z ptáků, které si svým zpěvem obhájili svá teritoria, se náhle stali bezdomovci.

Stromům se v Prostějově nevede, zato blbost zde kvete. Každý druhý strom je označený za přestárlý, ale přestárlá rada v čele s primátorem je v pořádku. Co bude se všemi těmi živočichy, kteří byli na tyto stromy vázaní a měli v tomto pruhu zeleně svůj domov? Kromě ptáků zde žili i netopýři, veverky, zajíci, kuny, plši, ale také mnoho druhů hmyzu. Kdo zajistí novou výsadbu? Kdo požádal o kácení stromů? Kdo je zodpovědný za tu holoseč? Kdo rozhodl vykácet všechny stromy včetně mladých a zdravých?

Když se na druhé straně železniční trati stavěla fotovoltaická elektrárna, bylo pokáceno mnoho vrb, topolů, olší a třešní, ale k žádné náhradní výsadbě nedošlo. Je tam jen změť keřů a výmlatků pařezů, které tvoří neprostupnou džungli. Okolní krajina je zničená.

Ti, kdo to pokáceli, za nic nemohou. Je to jejich práce. Nemají k tomu vztah. Pro mě to ale byl symbol domova, pro krajinu to byl větrolam a zásobárna kyslíku v průmyslové zóně. Peníze za dřevo byly asi přednější a místo je změněno k nepoznání. Kdo nikdy nevysadil, teď sklízí. No a kromě firmy, která to skácela, tam denně přicházejí lidé, aby si nakradli pro sebe aspoň malý podíl.

Jsem rád, že jsem toto místo zažil ještě jako krásné a mrzí mě, že se už možná nedožiji nápravy.