Když padla měna, lidé pálili peníze na hromadě

Čer 2, 2014
1532 přečtení

Ludmila Nezvalová z Prostějova patří k těm, které měnová reforma z roku 1953 připravila o všechny úspory. Čtěte rozhovor s devětaosmdesátiletou pamětnicí

David Sekanina

L. Nezvalová

Na rok 1953 nemá Ludmila Nezvalová příjemné vzpomínky. Foto: D. Sekanina

Prostějov – V neděli nebyl jen Mezinárodní den dětí, ale také jednašedesáté výročí neblahé události, na kterou generace prababiček vzpomíná se zaťatými zuby a staženým hrdlem.

1. června 1953 byla komunistickým vedením Československa uskutečněna měnová reforma, která připravila obyvatelstvo o úspory a která byla o to zákeřnější, že den před pádem měny ujišťoval v rozhlase hlas prezidenta republiky Antonína Zápotockého, že žádná měnová reforma nebude.

Dopad na rodinné vztahy

Reforma československé koruny, k níž komunistická strana přistoupila mimo jiné proto, že poválečný stát neměl svým obyvatelům za jejich vydělané a uspořené peníze co nabídnout, spotřební zboží téměř nebylo, postihla celé rodiny nejen v tom smyslu, že je přivedla v podstatě na mizinu, ale také se přímo promítla do širších rodinných vztahů. Samozřejmě většinou negativně.

Svědčí o tom i vzpomínky devětaosmdesátileté Ludmily Nezvalové, která v padesátém třetím roce žila se svým manželem, pánským krejčím, v malém domku na okraji Prostějova a starala se v něm o tříletou dceru.

„Těsně před reformou odjížděl tatínek (tj. manžel) na manévry na Libavou. Měli jsme doma nějakých dvacet tisíc, a protože se už o reformě mluvilo, říkala jsem mu, dejme ty peníze na knížku. Já se s nimi bojím zůstat doma sama. On ale, že ne, že se za tři neděle vrátí a pak s tím něco uděláme. No, už bylo pozdě.

Kdo měl peníze ve spořitelně, měl při výměně výhodnější poměr, že?

Kdo měl peníze na spořitelní knížce, ten měnil 5:1, kdo si je schovával doma, měnil 50:1. Třeba rodina, kam se vdala má sestra, bankovky pálila, protože byly najednou bezcenné. Bratr muže mé sestry měl náklaďák, vozil štěrk na stavby silnic a měl velké úspory. Asi tak milion. Většinu peněz spálil, protože peníze na poště vyměňovali jen do určité částky. Už ale nevím jaké.

Co říkal Váš muž, když se vrátil z vojenského cvičení?

No, snažili jsme se to brát tak, jak to je. My jsme toho opravdu moc neměli, říkám, asi dvacet tisíc, šetřili jsme si na opravu střechy, ale mezi lidmi byly miliony. O všechno přišli.

Byl to podraz na celý národ.

Jeden den říkali v rádiu, že nic nebude, a druhý den padla měna. Letěla jsem tehdy, byla sobota nebo neděle, do města, ale dokázala jsem koupit jen jakousi škaredou látku, takovou hadru. V obchodech bylo plno lidí, ale nikde nic neměli. Z té látky se nikdy nic neušilo. Vlastně jsme všechno ztratili.

Nejhůř na tom byl bratr muže mé sestry. Ona sama tehdy s manželem stavěla dům na vesnici a tak moc peněz schovaných neměli. Ale její muž byl komunista a o tom, že měna bude, věděl. Nic nám ale neřekl.

Jak moc taková ztráta ovlivnila váš život

Nezbylo nám nic. Dcerka byla malá, chtěli jsme opravovat domeček, ale museli jsme počkat. Střechu jsme opravili za nějaký rok v podstatě na dluh. Když jsme si pak chtěli pořídit třeba pračku nebo ledničku, tatínek si pokaždé vyřídil podnikovou půjčku v OP Prostějov, kde pracoval celý život, a pak jsme to spláceli.

V tom třiapadesátém na tom byl nejlíp ten, kdo nic neměl. Těsně před reformou jsme půjčili příbuzným z tatínkovy strany nějakých pár tisíc. Když pak padla koruna, chtěli jsme, aby nám to spláceli v poměru 5:1. Myslím, že se jim to moc nelíbilo, ale co jsme měli dělat. I my jsme chtěli dostat alespoň něco zpátky.

 …

Poměr výměny starých korun za nové: Hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala v poměru 5:1, jinak byl stanoven poměr 50:1. Vklady u peněžních ústavů do 5 000 Kčs byly přepočítávány v poměru 5:1, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, ty do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1. V některých městech nastaly po reformě měny nepokoje, nejsilnější byly v Plzni, kde místní Škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve, už před reformou. Komunisté použili k potlačení naštvaných dělníků pořádkové síly.

Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech organizací JZD se přepočítávaly 5:1. Čtyři dny po reformě bylo vyměněno 49,1 miliardy starých korun za 1,4 miliardy nových (tedy průměrně 35:1, přičemž změna cen byla zhruba 10:1 až 5:1)  (Zdroj: Wikipedia)

Další články v rubrice Nejčerstvější

4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *