Deník Jana Kakáče z 1. světové války

10. díl / Po vsi slyšet pískot vepřů a křik drůbeže. Vše mizí v našich žaludcích

Jan Kakáč

Před sto lety (28. července 1914) vypukla první světová válka. Bojoval v ní i Jan Kakáč z Krasic. Deník, který si vedl, nebyl nikdy publikován. Teď si jej můžete přečíst na pokračování…

(září 1914…)

Neděle 20. IX. O 1 h. ráno pokračujem zvolna, stále prší. Po polednách jdem přes město Mjelc (Mielec, město v jihovýchodním Polsku, má dnes asi 61 tisíc obyvatel), pak řeku Dunajec, (dnes hraniční řeka Polska a Slovenska), asi po půl hodině zastavujem na poli. Stále docházejí ještě opozdivší se vojíni, což nadporučíka rozčiluje. Po páté hodině jsme ubytování v Horních Vadovicích.

Pondělí 21. IX. Ležíme zde jako záloha, u řeky řádí boj. Déšť nepřestává.

Úterý 22. IX. Po vsi slyšet pískot vepřů a křik drůbeže. Vše mizí v našich žaludcích. Odpoledne máme zaměstnání, totiž execírku. Pan nadporučík nadává všem.

Středa 23. IX. Ráno je ve zdejším kostelíčku mše svatá, zpověď a přijímání. Obloha se vyjasňuje. Odpoledne čtou armádní rozkaz, v něm pochvalu pro celou první armádu. Načež následuje platz musik, vzdor všemu krutému boji.

Čtvrtek 24. IX. Po třídenním oddechu pokračujem o 6 h. ranní v ústupu až do 10 h. dopolední do vsi Dulča malá.

(Pokračování příště)

Publikované části deníku:

1. díl, 2. díl, 3. díl, 4. díl, 5. díl, 6. díl, 7. díl, 8. díl, 9. díl